OSTRAVA !!!
Ostravská aglomerace, patřící k nejprůmyslovějším částem naší republiky, zahrnuje v sobě nejen industriální a urbanistické oblasti, ale taky plochy zeleně, tvořené převážně lesními porosty s charakteristikou příměstských lesů, které z velké části slouží k zaretušování bývalé těžební činnosti, ale jak vidno, lze je použít i ke sportovní nebo rekreační činnosti. Toho využil v současné době největší a asi i nejagilnější ostravský oddíl MOV, který tam uspořádal dva významné závody, a to noční MČR a áčkový závod na krátké trati.
Z oddílu OOP této nabídce neodolalo devět závodníků, mezi nimiž se objevil i doyen oddílu, Irka Osek, který se nedávno dožil nejen kulatého, ale součastně i tak vysokého věku, že jako jediný žijící člen oddílu pamatuje zalednění Opavska skandinávským ledovcem. Je zřejmé, že tuto událost nešlo jen tak přejít (myšleno jeho kulatiny, nikoliv zalednění) a bylo ji nutno připomenout alespoň potřepáním pravicí a předáním tekuté pozornosti. Tento slavnostní akt v polním provedení proběhl bohužel za nepřítomnosti šéfky oddílu, což si můžeme vysvětlit tím, že si pravděpodobně netroufala jmenovanému oslavenci osobně sdělit, že z věkových důvodů bude muset letos zaplatit členské a oddílové příspěvky pro jistotu na 20 let dopředu.
Globální oteplení, které letos nastartovalo nekonečný přírodní koloběh ke svému dalšímu cyklu o něco dříve než jsme zvyklí, připravilo pro daný víkend sice mírně větrné, ale teplé a vlídné počasí. To hrálo do karet jak pořadatelům, tak i závodníkům, kteří se v příjemném prostředí sportovního areálu mohli v klidu připravovat na závod. Bystrým pozorovatelům určitě neušlo, že se na shromaždišti vyskytovaly dvě rozdílné skupiny závodníků. Účastníci před pár hodinami skončeného nočního závodu se po ránu vyznačovali malátným pohybem a zjevnou rozespalostí, a naopak ti, kteří byli ušetřeni zážitků z velice záživného nočního bloudění, kypěli elánem a svěžestí. Ale s blížícím se poledním časem startu docházelo postupně k fyzickému i mentálnímu vykompenzování obou skupin, čímž byly dosaženy rovné podmínky pro další závodění. Co jiného si taky přát než fair závod. U nejmladších kategorií k tomu přispěly především atrakce na dětském hřišti, které přilákaly snad všechna přítomná děcka, a ta se pod periferním dohledem rodičů, případně trenérů nebo i bez dohledu před závodem dosytnosti vyblbla a unavila.
Na start to bylo docela daleko, ale shodou příznivých okolností to snad nikomu nevadilo, aspoň se dalo odhadnout, jak to v prostoru může vypadat. Ten byl docela variabilní, takže závodníci si užili nejen praskotu suchých klacků pod nohami, ale i čvachtání bahýnka při překonávání bažinatých úseků. Díky přítomnosti špiček české reprezentace a dramatickému komentování průběhu jejich bojů na tratích se ani po doběhu určitě nikdo nenudil.
Závodníci OOP sice svými umístěními žádnou díru do světa neudělali, ale protože jim jde již více o účast než o pořadí nebo ambice, i když i ty občas trochu problesknou, byli se svým působením v podstatě spokojeni. Jako obvykle začneme od mládí. Ela v D14 dělá na závodech spíše doprovod mamce, než by se drala o přední umístění a spokojí se, že najde všechny kontroly bez ohledu na čas strávený v lese. Na shromaždišti i při závodě se pohybuje zcela tiše a nenápadně s převážně zádumčivým pohledem a chováním adekvátním nejlepším žačkám dívčí nedělní školy, ale sem tam je i z ní možno vyloudit nesmělý úsměv. Pro závodní projev její mamky, Anky Vidrnochové, je naopak příznačné nasazení a dravost, mnohdy však na úkor kvality mapování. V D45 doběhla 29/38, o čtyři místa před Andou Eciánovou, což může být v tomto případě lichotivější spíše pro Andu. Va Rabicová soutěžila tentokrát nejen se svými soupeřkami v kategorii D55, ale taky v rodinném přeboru s Řeťou, který měl v H65 stejnou trať. Sice mu těsně podlehla, ale ve své kategorii doběhla 10/14, což nutno považovat za slušný výkon, zvláště když se celou trať snažila vybírat takové postupy, aby si neumazala botičky. Ve zmíněné H65 doběhl Řeťa 7/9 a iloš 2/9. Dva závodníci OOP startovali i v H55, kde však oba skončili až na úplném dně výsledkové listiny. Zatímco Lin měl v nohách dlouhý a náročný noční závod, u Irky Yšavého je zřejmé, že na jaře není v dobré zdravotní pohodě. Také oslavenci Irkovi Osanovi se podařilo své kategorie H75 uzavřít výsledkovou listinu a ačkoliv se blýskl jedním nejlepším mezičasem, několik dalších zkažených kontrol ho zcela uzemnilo. Za zmínku určitě stojí i umístění 3/9 Tandy Ovotného v téže nejstarší kategorii, který již nějaký čas prožívá, dá se říct, schizofrenní období. Neví totiž, jestli OOP/ZLH nebo běhat MSK/HA. Toto váhání a nerozhodnost se však na jeho výkonech nijak neprojevuje, takže mu tu rozpolcenost přejme, ať si ji užívá.
Zapsal
Joe Cafourek
zvláštní dopisovatel krajánkovského časopisu Smoke Signals
Nevada, USA