Velký úlet ve Velkém Újezdu
Byli jsme opět při tom, tentokrát v areálu fotbalového klubu ve Velkém Újezdu, který byl centrem sobotního dvouoblastního závodu HA/MSK na krátké trati, když se příjemné dopolední paprsky snažily vykouzlit úsměvy na vážných tvářích sjíždějících se závodníků. To se jim dařilo s dostatečnou efektivitou, protože po uvelebení se na lavicích nebo trávníku už vyzařovala z tváří všech přítomných pohodová letní nálada. Ta byla podporovaná vysokou modrou oblohou, která jasně dokazovala svou dominanci nad končícím, nepříliš povedeným jarem, a pouze svěžímu větříku bylo umožněno připomenout, že léto je teprve na svém počátku.
Letní atmosféra se linula i podél úzké asfaltové cesty stoupající z vesnice k lesu, tedy k závodnímu prostoru, kterou loudavě, rázně či v poklusu, jak komu bylo libo, proudili jednotlivci či skupinky závodníků směrem na start. Zdlouhavou cestu mezi pastvinami si mohli krátit obdivováním mnohohlavého stáda důstojně vyhlížejících krav, na první pohled jiného plemene než naše stračeny, které kolemjdoucím pózovaly takřka nehybně v sošných pozicích.
Nově zmapovaný prostor byl právě tak velký, aby umožnil staviteli pohodlně postavit i nejdelší tratě s využitím, co se týká průběžnosti, všech typů terénu, a díky bažinatějšímu úseku se většina závodníků nemusela obávat, že je budou v suchém lese pálit chodidla. Větší obavu však vzbuzoval fakt, že závodní prostor byl situován do míst, kde se láme plochá úrodná Haná do kopcovitého vojenského újezdu Libavá, takže komu by se podařilo vyběhnout z mapy severním směrem a překročit dotykovou linii mezi civilním a vojenským prostorem, tomu by hrozilo, že se může neúmyslně zapojit do vojenských operací naší armády. Nemáme žádné zprávy, že se tak stalo, i když jako podivné se jeví poměrně liknavé zveřejnění výsledků, které nebyly na webu ČSOS k dispozici ještě ani ve večerních hodinách. Můžeme spekulovat i s možností, že přece jen k nějakému zpravodajskému incidentu došlo a výsledky se na určitou dobu staly utajovanou skutečností.
Složení závodníků oddílu OOP tentokrát přímo odporovalo normálnímu rozložení podle Gaussovy křivky. V závodě totiž startovala 4 děcka, 3 vetoši v kategorii P, a pouze jediný v dospělé závodní kategorii, kde by ovšem hustota pravděpodobnosti výskytu sledované veličiny měla být nejvyšší. Z děcek se nejvíce dařilo koloběžkáři Enjaminovi v HD10, který obsadil 3. místo. Trať HDR úspěšně zvládli, jak další koloběžkář Imon, tak i pětiletá Lizabeth, které patří velké uznání jako nejmladší v kategorii. V H14 startující Amuel doběhl 19/30. V kategorii H55 zaujal Irka ve výsledkové listině zhruba střední pozici; na trati chyboval sice jen jednou, ale na víc než 11/20 mu síly tentokrát nestačily. Zajímavý oddílový souboj nastal v kategorii P, kde startující Arin, Arel a Iloš jsou vyztuženi dohromady třemi totálními endoprotézami. Iloš se sice u pořadatelů dožadoval otevření kategorie PB (příchozí s berlemi), ale nakonec vzal zavděk i kategorii P. Podle strategického plánu vystartoval nejdříve, vyzbrojen lobáckým držákem mapy, a v několikaminutovém závěsu za ním pak Arel následován Arin. Iloš si zanedlouho po startu zpestřil závod ztrátou své buzoly, kterou nešťastníkovi našla po chvíli na inkriminované místo dorazivší Arin s Arlem, čímž se celá trojice dostala na dohled. Z dohledu posléze vypadl Arel, který zjistil, že jednu kontrolu minul, vrátil se pro ni, ale pak, netuše litery pravidel, nenarazil znovu kontrolu následující, aby byl dodržen správný sled ražení, což nemohlo vést k ničemu jinému než k disku. Jako jediný z nich, schopný pohybu alespoň částečně připomínající běh, své kolegy později dotáhl, ale v tu chvíli se náhle odpojil Iloš, který narazil na svého nestartujícího, na trati lelkujícího kolegu, s nímž setrval několik minut v závažné diskusi, probíraje ortopedické problémy orientačních běžců a jejich správná řešení. Ve snaze zmenšit časový výpadek zvýšil v závěru rychlost svého belhání natolik, že totálně zasklil předposlední kontrolu, ač ji měl přímo na pěšině, po které se pohyboval. Tímto počinem byl oddílový minisouboj zcela jednoznačně rozhodnut ve prospěch Arin, majitelky dokonce dvou ze tří oddílových TEP. Máme neblahé tušení, že vytýkací řízení ze strany šéfky oddílu za nezvládnuté ražení kontrol oba hříšníky nemine. Určitě zaslouženě, protože dvě diskvalifikace v kategorii P, to je dost velký úlet i na Velký Újezd.
Oprávněnost kritiky svých svěřenců je u Vy Ociánové zcela na místě. A to nejen z pozice předsedy, ale hlavně z pozice v současné době nejlépe běhajícího člena oddílu OOP. To opakovaně potvrdila i v minulém závodě kategorie B, kde v D55B vybojovala velmi pěkné 2. místo. Její letošní fazona by mohla být pro nezasvěcené překvapivá. Nám je však jasné, že stejně jako u několika světových sportovních celebrit, které se po mateřství dostaly do nebývalé formy, funguje tento fenomén i u ní, pouze s tím rozdílem, že ne přímo, ale ob generaci. Její výkonnost je totiž zcela evidentně přímo úměrná zvyšujícímu se počtu jejích vnoučat.
Zapsal
Joe Cafourek
zvláštní dopisovatel krajánkovského časopisu SmokeSignals
Nevada, USA